Přeskočit na obsah

Stránka:Ladislav Quis - Staroskotské ballady - 1900.djvu/76

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

»Tam za starým valem drnitým, hleď!
tam leží rytíř, jenž zabit byl teď;
a nikdo to neví, že leží tam,
než choť jeho, sokol, pes jeho sám.

Však na honbu šel jeho pes,
a sokol ptáky domů nes’,
a choti jeho druh jiný již vhod;
tak budeme míti chutný hod.

»Ty na bílý mu sedni vaz,
já vyklnu modré oči mu zas;
a kadeří ze zlatých vlasů tam
si pokrejem hnízdo, až olysá nám.

»Snad mnohý povede pro něho žel,
však nikdo se nedoví, kam on šel;
a přes bílé kosti, přes holý hnát,
věk věků bude vítr vát.« —


XIII.

Jun Waters.

(Young Waters.)

(Child III. 88.)

Kromě této verse otiskl Child v dodatcích k třetímu dílu p. 301. pod stejným názvem dle Buchana jiné, mnohem delší čtení této ballady. Po mínění jeho nemá ballada o Watersovi historického rázu,