let před tím z Percyho převedl; praví doslovně: »od těchto písní jsem vyšel a k nim se vracím.«
Ale již dříve, a to r. 1774 objevila se slavná »Lenora« Bürgerova. Látku k ní převzal B. ovšem ze staré lidové písně německé (viz úvod k balladě »Williamův duch« č. VI. zde), ale k lidové písni a k balladě uvedly jej dle svědectví G. G. Gervina (Neuere Geschichte der poetischen National-Literatur der Deutschen, Leipzig 1842, V, 34) teprve Percyho »Reliques«, Herderovy články o »Ossianovi«, o písních starých národů a o Shakespearovi (»Fliegende Blätter über deutsche Art u. Kunst«, Hamburg 1773). Ba možno říci, že »Reliques« měly na Bürgera vliv až přílišný, vždyť mezi těmi patnácti až šestnácti jeho balladami a romancemi jest neméně nežli pět zpracováno dle staroskotských neb staroanglických ballad, a to: »Der Bruder Graurock und die Pilgerin« dle »The Friar of Ordres Gray« (Percy I. 226); výtečná »Frau Schnips« dle »The wantous Wife of Bath« (Percy III. 146, 1. vyd.); »Die Entführung« dle »The Child of Elle« (Percy I. I 12); »Der Kaiser und der Abt« dle »King John and the Abbot of Canterbury« (Percy II. 329) a »Graf Walter« dle »Child Waters« (Percy III. 94); u posléze jmenované ballady, ale jen u té, udává Bürger sám »Nach dem Altenglischen«. U jiných jeho ballad pak lze pozorovati aspoň stopy tohoto anglického vlivu, který více neb méně působil též na Göthe, Schillera, Uhlanda, Heineho a j. Že ze-
