Stránka:LGBl. Böhmen 1895.djvu/194

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

173

Částka XXX. 72. Nařízení ode dne 1. června 1895.

a) dohlížeti ku bohoslužbě a ku rituálním institucím, dále konati kázání a jiné náboženské

přednášky;

b) spravovati a možno-li udělovati vyučování náboženství;
c) rozhodovati v otázkách rituálních; opatření následkem tohoto práva dohlédacího a rozhodovacího činiti může rabín pouze se svolením představenstva obce náboženské;
d) rabín má dále práva a povinnosti, jež mu dle dotyčných zákonů náležejí, zvláště při uzavírání sňatku, při rozvodu a při rozloučení manželství; dále uděluje obvyklé čestné tituly;
e) on má dohled ku rituálním výkonům služebním náboženských sluhů, zvláště košeráka;
f) usnáší-li se představenstvo obce náboženské o náboženských a rituálních otázkách, jest rabína ku schůzím představenstva přibrati s hlasem poradním.

§ 40. 

Příjmy rabína ustanovují se smlouvou služební, v níž jest zvláště také určiti, které poplatky obcí náboženskou vybírané, po případě v jaké výši rabínovi připadnou.

§ 41. 

Rabín může býti propuštěn prve než doba smlouvou umluvená uplyne a bez výpovědí smlouvou služební ustanovené toliko v těchto případech:

a) bylo-li jeho sesazení z úřadu státním úřadem na základě § 31. zákona ze dno 21. března 1890, čís. 57 ř. z. zařízeno;
b) porušuje-li anebo zanedbává-li i přes opětované písemné napomenutí sesíleného představenstva obce náboženské hrubě povinnosti své služby;
c) provinil-li se hrubými porušeními zákona náboženského. Okolnost, že jest porušení náboženství, jež se rabínoví za vinu klade, takové, jaké jeho propuštění odůvodňuje, jest zjistiti dobrým zdáním pražského nebo vídeňského prvního rabína obecního, jež vyžádati má představenstvo obce náboženské;
d) ztratí-li rabín trvale duševní či tělesnou spůsobilost ku zastávání úřadu rabína, lze také po dobu platnosti smlouvy dáti mu šestiměsíční výpověď a zaříditi, aby byl bez odkladu zastupován.

(Je-li v některé obci náboženské ustanoveno několik rabínů, jest ustanovení oddílu tohoto přiměřeně změniti, vlastně v příčině oprávnění jednotlivých rabínů a ohraničení kompetence jejich (§ 28. čís. 3. zákona ze dne 21. března 1890, č. 57 ř. z.) nařízení učiniti.