Tato stránka byla zkontrolována
Felix Sójkowski.
(Olšany.)
Bil’s mlád se pro vlasť, pro svou drahou říš,
a okov, vyhnanství ti přines’ zápal ryzí;
tisícům neznám teď, tu mezi námi spíš,
v té zemi bratrské a přece ti jen — cizí.
V tvůj kámen místo chvály činů tvých,
jež není víc než hrobní věnec shnilý,
a místo sladkých veršů pochlebných
jen slovo jediné, jen „Ojczyzna!“ ti vryli.
Snad poslední tvůj byl to v boji sten,
snad sladký vzdech, jenž toužně se rtů splývá:
mně do prsou, jak dlím tu zamyšlen.
to Ojczyzna! se hloub než v kámen vrývá.
