I. Dějepisný nástin kláštera.
souť osobnosti v dějinách národa českého, při jejichž pouhém vyslovení tvář se ti vyjasňuje. Jsouť památníky na půdě vlasti české, při jejichž pouhém jmenování srdce v těle poskočí. Jednou z osobností národu nejdražších jest blahoslavená Anežka Přemyslovna, jedním z památníků vlasti nejvzácnějších jest klášter její v Praze na břehu Vltavy.
Anežka, dcera krále českého Přemysla I., roku 1208 narozená, již za útlého mládí zaslíbena jest Jindřichovi, prvorozenému synu císaře Fridricha II. Nevinné srdce její netoužilo však po lesku koruny, nýbrž po věnci z lilií. Oblíbivši si v řádu před nedávnem sv. Klárou dle řehole sv. Františka zřízeném, zatoužila po zátiší klášterním. Když otec její zemřel (r. 1230), zbudovala za pomoci bratra svého Václava na Starém městě Pražském klášter sv. Františka, jehož stavbu tak rychle provedla, že papež Řehoř IX. splnomocnil již r. 1234 dva bratry řádu menšího, aby Anežku v klášteře za abatyši dosadili. V sousedství kláštera svého zřídila první abatyše špitál sv. Františka blíže kostela sv. Haštala, svěřivši správu jeho bratrstvu, z něhož později se vyvinul řád křižovníků s červenou hvězdou. Špitál přenesen jest odtud v krátké době ku kostelu sv. Petra na Poříčí, jakmile ovdovělá královna Konstancia, matka Anežčina, jej i s hojnými statky špitálu darovala (roku 1235), načež Anežka r. 1238 práva svého nad ním se zřekla. Odtud přesídlil se špitál r. 1252 k břehu Vltavy blíže mostu Pražského, kde až dosud stojí hlavní sídlo řádu.
Kostel konventní sv. Františka Anežkou zbudovaný skládal se z choru a poněkud širší lodi, v níž vystavěna byla kruchta jeptišek. K severnímu boku kostela přiléhala kapitolní síň s kaplí, dále pak k západu ambit klášterní s cellami a kuchyní. Na velkém prostranství západně od stavení klášterního rozkládala se zahrada, na polední pak straně byl hřbitov s kaplí sv. Michala.
Blahoslavená zakladatelka kláštera panen sv. Kláry zamýšlela slavení služeb Božích, jakož i duchovní správu svěřiti
