Přeskočit na obsah

Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/97

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
95
Krčma na pustě

Poslechnul zas — a skočil v ráz
a houknul v krčmy síňku,
a náhle polknul jeho hlas
vír hluku, šumu, řinku.

Než srdce třikrát buchlo mi,
kde kdo byl na koníku —
mněl jsem, že zem se prolomí —
a titam v okamžiku.

Dál cigánská druž seděla,
ta chasa krve jaré,
a Rákočiho, rebela,
mi hrála písně staré.