Tato stránka byla zkontrolována
Náš Pán zná svoje věrné
a od věků je znal,
všech končin, bílé, černé,
ať žebrák to či král.
On po pastvách je vodí
a nedá zahynout,
ať slunkem, stínem chodí,
vždy jeho musí slout.
On z víry poznává je,
jež Slovu uvěří
a Ukrytému v taje
jak Otci důvěří.
Ze Slova víra zkvetla
a Slova nají se,
klaní se Slovu světla
a Slovem hájí se.
On zná je po nadějích,
jež v něho skládají,
že on jest Pánem jejich,
tím šťastní jásají.
A v jeho pravdy září
květ naděje té plá,
ten neví, co je stáří
a vždy se zelená.
