Tato stránka byla zkontrolována
Má hnědé oči, vlasy,
krok jako srnky tah,
a její hlas je čistší
než zvonku na horách.
Tu srazily se sklenky,
radostně zazněly,
jakoby do daleka
pozdravy zapěly.
Tu druhý šťasten zvolal:
Ten cinkot jest mi mil,
teď snad si zpívá píseň,
jíž jsem ji naučil.
Já také, šeptá třetí,
děvčátko milé znám,
na věky v lásce tiché
mu věren zůstávám.
Zrak modrý, vlásky rusé,.
jest jako slunka zář,
já nedovedu popsat
andělskou její tvář.
Tu srazily se sklenky,
a třetí pukla v ráz!
Jak výkřik se to chvělo,
tak bolně zněl ten hlas.
Ti první oba mlčky
hleděli do dálí,
