Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/114

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
112
Mörike: Pamatuj, duše

PAMATUJ, DUŠE.
Eduard Mörike.

Jedlička zelená se,
kdo ví, kde v lese,
keř růžový, kdo ví
kde v zahradě?

Ty jsou již vybrány,
pamatuj, duše,
zakořenit se a růsti
na tvém hrobě.

Koníčky dva černé
na louce se pasou,
vracejí se k městu,
skáčou vesele.

Ti půjdou krokem
s tvou rakví;
možná, možná dřív,
než s jejich kopyt
podkova spadne,
kterou vidím se blýskat.