Stránka:Karas, Matej - Cesky plavec v Ledovem mori.djvu/7

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

jasné. Ke konci září nastávají mlhy, načež na počátku října dostaví se strašné bouře, jmenovitě v Behringově moři a úžině mezi Asií a Amerikou, a pak panuje po sedm měsíců ledová, vše ničící zima; od počátku dubna až do prostřed července prostírají se nad mořem mlhy.

Když s lodi velrybářské spatří lovci velrybu, kterouž poznají dle paprsků shustěné páry do výše vystupujících, rychle spustí na moře malé lodice, na nichž hledí co možná nejvíce k velrybě se přiblížiti. Harpuník, stoje v předu lodice, vrazí harpunu na dlouhém laně uvázanou zvířeti do boku, kteréž rychle potopivši se, pod vodou dále pluje, při čemž roztáčí lano na hřídeli natočené a pak někdy lodici za sebou vleče. Avšak za nějaký čas musí velryba opět vynořiti se na povrch vody, by dýchala, při kteréž příležitosti harpuník nové harpuny, které již přivázány nejsou, do ní vráží, až tato ztrátou krve hyne.

K danému znamení připluje sem velrybářská loď a k ní přiváže se lany mrtvá velryba. Plavci vystupujíce na ni, rozřezávají svrchní vrstvu tuku na úzké rovnoběžné pruhy a vytahují je na palubu; pak také i kostici v hubě vyřezají a na loď dopraví. Jazyk sám vydá začasté 3000 kilogramův a spodní pysk 2000 kilogramů tuku. Zbytky trupu ponechají se na pospasy dravým