IV.
Asi po tříhodinné plavbě objevil se českému plavci na východě tmavý pruh. Ani Kolumbus s takou radostí neuvítal břehův ostrova Quanahanského, jako náš ubohý plavec. Vždy výše a výše vystupovaly roztrhané břehy, na nichž nebylo nikde ani stromu ani křoviska. Jen mechy a lišejníky pokrývaly příkrá úbočí strmých skal.
Český plavec viděl se sklamána, ježto nalézal jen pusté, nehostinné pobřeží, avšak pomyslil-li na mořský proud a na věci, jež onen sem zanášel, vzal za vděk i tímto pobřežím. Mohlť tady po nějaký čas pobyti a čekati, až některá velrybářská loď okolo popluje, jíž by nějakým způsobem svou přitomnosť na jevo dal, nebo mohlť se pustiti středem Aljašky a putovati tak dlouho, až by dostihl buď tvrze Jukonu buď Selkirku nebo některé jiné obchodní stanice společnosti Aljašské.
