nátskému vzkázal, zač jsou nejen Benátky se vším přímořím a všemi ostrovy od Zadru až do Dráče, ale zač jsou i s celým mořem a na něm se všemi loděmi a koráby, jež po světě pod vlajkou benátskou plují.
A umínil si, že to učiní.
Ale žeť byl největším světa boháčem a královským princem, slušno se mu vidělo, aby dle toho žil a se choval, a ne více po obilnicku. Umínil si tedy, že nevrátí se tenkráte rovnou domů, nýbrž že podívá se dříve do světa, jak to u velikých pánů vypadá, jak se nosí, co jedí, co pijí, jak bydlí, jak dýchají a jak spí.
Nastrčil tedy na stěžeň novou princovu vlajku, rozvinul plachty a plul, kam ho voda nesla.
Přišel do Francie, do Vlašska, do Ameriky, do Indie, ba i do Paříže, zavítal všude do největších měst a zámků, navštívil nejmocnější a nejvyhlášenější cary a krále, carevny a královny, prince a princezny všechny, o jakých se dověděl, učinil jim poklonu, poctil je
