Stránka:KROFTA, Kamil. Josef Pekař - 1930.djvu/14

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována

14


r. 1909 českou veřejnost knihou, která je výmluvným svědectvím jeho neochablé příchylnosti k tomuto krásnému koutu naší vlasti a k jeho dějinám. Toho roku vyšel první díl Pekařovy Knihy o Kosti, za nímž po dvou letech (r. 1911) následoval díl druhý a dosud bohužel poslední. První díl podává v několika půvabných a svěže psaných kapitolách živý obraz života na panském hradě a v podhradí za války třicetileté, díl druhý s jedinečnou názorností předvádí poměry a život poddaného lidu v stol. 16. až 18. Ačkoli se líčení Pekařovo omezuje na jediné panství, má velikou cenu pro poznání obecného stavu poddaného lidu v oné době i pro methodu vědeckého badání o něm, protože se opírá o rozsáhlé i důkladné studium srovnávací. Třetí díl Knihy o Kosti dosud nevydaný měl podle plánu Pekařova podobně vylíčiti poměry poddanské na panství kosteckém v stol. 19.

S Pekařovými studiemi o poddanských poměrech na panství kosteckém souvisí svým vznikem i obsahem jeho veliké dílo o úředních soupisech selské i panské půdy v Čechách ze stol. 17. a 18., jež s názvem České katastry 1654–1789 vycházelo v l. 1913–1916 v Českém časopisu historickém a bylo r. 1915 vydáno také samostatně. Dílo to, které je ovocem veliké a úmorné práce, podává dokonalé poučení o vzniku, povaze a významu našich katastrů a je znamenitým úvodem do studia tohoto základního pramene pro poznání poddanských a hospodářských poměrů v Čechách 17. a 18. stol. i do studia těchto poměrů. Je však též velmi cenným příspěvkem k dějinám českých stavů a českého bernictví v době pobělohorské, vrhajícím ostré světlo na finanční a hospodářskou politiku vídeňského dvora v našich zemích. Pekařovo číselně doložené líčení této politiky, jíž Vídeň neuvěřitelným způsobem tyto země vykořisťovala, zjednávajíc si zároveň smutnou zásluhu o strašné zhoršování našich poddanských poměrů, mělo, jak netřeba vykládati, význam také jiný než vědecký.

Nepěkné útoky na prof. Golla a jeho školu, jimiž r. 1910 uznali za dobré oslaviti šedesáté narozeniny prof. Masaryka někteří z jeho příliš horlivých ctitelů, pohnuly Pekaře nejen k prudkému jich odmítnutí, nýbrž i k napsání ostře krititické úvahy Masarykova česká filosofie, jež vyšla r. 1912 (v Čes. časop. hist. a též samostatně). Ačkoli, jak jsem jinde řekl, hlavní námitky Pekařovy proti Masarykově filosofii českých dějin mám věcně za oprávněny, myslím přece, že Pekař v bojovném zápalu někdy zapomínal na to, co v ní bylo mravně i vědecky hodnotného.

Světová válka, jejíž dramatické peripetie prožíval se žhavou účastí živenou jeho vroucím národním citem, odvedla Pekaře