V okamžiku tom spatřil Kap Matifu polní dělo, kteréž — jsouc podstavce zbaveno — leželo v písku.
Vrhnouti se na nabité ještě dělo, vložiti je s nadlidskou silou na skalisko a opříti je, aby se s místa svého neposunulo, bylo dílem jediného okamžiku. V téže chvíli zvolal také již Kap Matifu hromovým svým hlasem:
„Ke mně, Pointe Pescade, ke mně!“
Pointe Pescade uposlechl ihned volání Kapa Matifua, viděl, co přítel jeho vykonal, pochopil vše, zamířil dělo, jež se opíralo o živou lafettu, na prchající loď a vystřelil…
Kule dělová zasáhla zadní část lodi a rozdrtila ji … Obr sotva pocítil, jak dělo při ráně nazpět odskočilo.
Velitel výpravy senusistické a druhové jeho ponořili se do vln, při čemž většina z nich zahynula.
Sarkany zápasil ještě s příbojem, když Ludvík Ferrato vrhl se již rychle do moře.
Okamžik na to přijaly široké ruce Kapa Matifua Sarkanya a uzavřely se nad ním.
Vítězství bylo úplné.
Z dvou tisíc nepřátel, kteříž ostrov napadli, uniklo jen několik set zkáze a dostihlo opět domácích svých břehů.
Nyní mohlo se doufati, že Antekirtta v budoucnosti po léta nebude již předmětem útoků těchto lupičů.
Soud.
Hrabě Matyáš Sandorf splatil Marii Ferratové a bratru jejímu Ludvíku dluh vděčnosti. Paní Bathoryová, syn její Petr a Sava byli konečně sloučeni.
Když byli všickni odměněni, zbývalo ještě trestati.
Ve dnech následujících, po porážce Senusistů, zabývali se členové osad tím, aby uvedli na ostrově vše opět v dřívější stav.
Až na několik nepatrných ran byli Petr Bathory, Ludvík Ferrato, Pointe Pescade a Kap Matifu — tudíž ti, kdož jsou v úzkém styku s rozvojem tohoto dramatu — zdrávi a neporušeni. Že však v boji se nešetřili, o tom víme již.
