nebyl-li by zápas ihned ozhodl, učinil by aspoň zdrcující dojem na Senusisty a byl by podniknutí jejich v samém počátku ohrozil.
Uplynulo půl hodiny v trapném očekávání…
Mohlo se za to míti, že z lodí, kteréž zvolna jedním koncem řady své k ostrůvku Keukrafu se přiblížily, vysazeno bude naň mužstvo …
Nestalo se tak!
Žádná loď ku břehu nepřirazila. Čára loďstva nepřátelského rozvinula se více směrem na jih, ostrůvek zůstal na pravo …
Bylo nyní zřejmo, že Senusisté provedou útok přímo na Antekirttu, a že ostrov tento za hodinu bude obklíčen!
„Nyní nezbývá nic, než brániti se!“ pravil doktor Antekirtt k vůdci milice ostrovní.
Dáno znamení a veškeré mužstvo, pokud dlelo ještě na venkově, spěchalo do města, kdež každý zaujal místo, jež mu bylo vykázáno. Na rozkaz doktora Antekirtta přejal Petr Bathory velitelství jižních opevnění, Ludvík Ferrato velitelství opevnění východních. Obránci ostrova — čítali nejvýše pět set mužů — byli rozděleni tak, aby opříti se mohli nepříteli všude, kdež by tento chtěl přístup do města si vynutiti.
Doktor Antekirtt soudil, že co se jeho týče, bude nejlépe, objeví-li se střídavě všude tam, kde přítomnosti jeho bude potřebí, a kde nebezpečí bude největší.
Paní Bathoryová, Sava Sandorfova a Marie Ferratova měly prodlíti po celou dobu zápasu ve velké síni na radnici.
Ostatní ženy měly pro případ, že by město bylo přepadeno, uchýliti se — tak bylo usneseno — s dětmi do vnitřních prostor kasemat, kdež nemusily se ničeho obávati, byť i nepřátelé měli několik děl. Když byla rozhodnuta otázka, týkající se ostrůvku Keukrafu — a sice v neprospěch osady antekirttské — zůstávala nerozřešenou ještě otázka přístavu.
Kdyby si nepřátelské loďstvo hledělo vynutiti vstup do přístavu, dovedla by je nepochybně odraziti křížová palba z děl tvrzí na obou stranách přístavu, jakož i palba z lodí „Ferrata“ a „Elektriky“, nehledě ani k torpédovým lodicím a k torpédům, ponořeným do moře při vchodu do přístavu. Ano, bylo by to bývalo pro obránce okolností velice příznivou, kdyby měl býti útok veden na této straně.
Avšak — jak zdálo se nyní býti zřejmým — náčelník výpravy senusistické znal dokonale obranné prostředky Antekirtty, a bylo mu nepochybně též známo, že se útok dá provésti nejsnáze proti jižní straně ostrova. Pokusiti se o přímý útok na přístav bylo by
