a bystrozrakosti podivuhodné. Veškeré vzácné tyto vlastnosti podporovány byly náhodou vždy i příznivými okolnostmi. Tak kdysi ochránil veškeré obyvatelstvo jisté vnitřní provincie maloasijské radikálním jakýmsi prostředkem, který sám byl vynalezl, před chorobou, jež dosud za velice nakažlivou byla považována.
Následkem toho stala se důvěra v léčení jeho neoblomnou a sláva jména jeho rozšířila se po celém Východě.
Tajemství, v něž osoba jeho byla zahalena, činilo jej ještě zajímavějším. Odkud přišel? Nikdo to nevěděl.
Jaká byla jeho minulost? O tom rovněž nic nebylo známo, Nikdo nemohl říci, v jakých poměrech dříve žil.
Každý věděl jen, že tento doktor Antekirtt byl obyvatelstvem Malé Asie a východní Afriky přímo zbožňován, že považován byl tam za lékaře téměř zázračného a že pověst o jeho úspěšném a podivuhodném léčení vnikla i v nejproslulejší vědecké kruhy evropské. Známo bylo též, že chudému obyvatelstvu věnoval nemenší péči nežli boháčům a knížatům východním. V západních zemích však ho nikdo dosud tváří v tvář nespatřil, ano od několika let nebylo známo ani jeho vlastní bydliště. Takto tím snáze vznikla pověst, jež učinila z něho tajemného mudrce původu indického, ano jež přikládala mu vlastnosti nadpřirozené a prostředky zázračné.
Ač doktor Antekirtt nezkusil dosud umění svého v žádném z větších měst evropských, předcházela jej pověst až do těchto. I do Dubrovníku přibyl sice jen co prostý cestovatel, jenž na své yachtě navštěvuje pro zábavu různá pobřežní města moře Středozemního, avšak jméno jeho bylo už i zde všem dobře známo.
Yachta v přístavu budila stále pozornost obecenstva, poněvadž toto doufalo, že podaří se mu na palubě její uzříti i proslulého lékaře.
Neštěstí, obratností Kapovou odvrácené, všeobecnou zvědavost tuto ovšem ještě zvyšovalo.
Yachta tato byla by ostatně i nejbohatším milovníkům vodního sportu v Anglii, Americe a Francii ke cti sloužila. Vše bylo na ní zařízeno tak, že za každého povětří mohla co nejrychleji plouti. Loď tato mohla pojmouti as tři sta padesát tun. Jsouc dlouhá a štíhlá, přece však ponoru tak hlubokého, že nebylo se třeba obávati, hodila se zcela bezpečně pro plavbu mořskou a dala se snadno říditi rukou kormidelníka. Při silném, hodném větru mohla za hodinu snadno urazit třináct a půl uzlu. Známé lodi Spojených států amerických „Boadicäas“, „Gaetanas“ a „Mordons“ při mezinárodním závodu sotva by jí byly stačily.
