dověděti. Nic nenasvědčovalo tomu, že hrabě Sandorf a druh jeho zpozorováni byli v okolí, ano nikdo netušil ani, že dlí v kraji rovinjském.
Avšak as o deváté hodině, když strážmistr a lidé jeho byli opět do Rovinje po noční své hlídce přibyli, rozšířila se po městě pověst, že dva cizinci zpozorováni byli čtyřiadvacet hodin před tím na břehu průplavu limského. Četníci projeli celým krajem až k moři, pátrajíce po stopě uprchlíků, leč marně.
Žádná známka nenasvědčovala tomu, kterým směrem se dali. Podařilo se jim snad dostihnouti pobřeží, zmocniti se některé bárky a vystoupiti na jiném místě Istrie, nebo dokonce přeplouti moře a uprchnouti vůbec mimo hranice rakouské? Dle všeho se tak souditi musilo.
„Stát uspoří aspoň pět tisíc zlatých!“ pravili jedni.
„A peněz těchto může býti lépe použito nežli za odměnu udavačům!“
„Zajisté! Odsouzencům podaří se zajisté uprchnouti!“
„Uprchnouti! Co myslíte? Neníť jim toho již třeba. Jsou jistě již na druhé straně a v bezpečnosti!“
Soudí-li se podle projevů takých a podle hovoru podobného, vedeného v skupinách rolníků, dělníků a měšťáků, klonilo se mínění veřejné spíše na prospěch obžalovaných, aspoň mezi těmi obyvateli přímořskými, kteříž byli původu slovanského nebo vlašského.
Rakouští úřadníci nemohli tudíž očekávati, že někdo z občanův těchto zprávu o uprchlících podá. Nezanedbali však ničeho, aby je vypátrali. Veškerá stráž a veškeré mužstvo četnické bylo již záhy z rána rozesláno na veškeré strany a mezi Rovinjí, Pazinem a Terstem vyměňovány neustále telegrafické depeše.
Když se Ondřej Ferrato o jedenácté hodině do domku svého vrátil, přinesl tyto novinky, kteréž uprchlíky mohly spíše potěšiti nežli zarmoutiti.
Hrabě Matyáš Sandorf a Štěpán Bathory, jimž Marie do jizby, v níž noc strávili, snídaní přinesla, pojídali je právě, když se rybář vrátil. Několik hodin spánku, syté pokrmy a veškerá ta péče o ně navrátily jim opět síly a vyhladily veškeré stopy únavy.
„Nuže, příteli?“ tázal se hrabě Matyáš Sandorf, sotva Ondřej Ferrato dveře za sebou zavřel.
„Soudím, pánové, že prozatím nemusíte se ničeho obávati.“
„Co mluví se ve městě?“ tázal se Štěpán Bathory.
„Mluví se sice o tom, že včera zpozorováni byli dva cizinci, jak vystupovali na břeh průplavu limského… jste-li to vy, pánové…“
