Stránka:Josef Kramář - Průvodce po Olomouci - 1880.djvu/27

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
21


4. Na Bělidlech

od litovelského výpadu počínaje na levé straně:

Číslo 1 nové. Vojenský stavební dvůr s obydlím ženijního ředitele s krásnou zahradou na baštách, do níž se z prvního patra řečeného obydlí vchází.

Vedle č. 3. nové. Krásná budova s modlitebnou židovskou a prostrannou zahradou.

Číslo 7, 9 a 11, tři měšťanské domy zahrnující pivovár a sladovnu, kde se ale nevaří, jen částečně sladuje a sklady drží.

Číslo 13. C. k. učitelský ústav pro učitele a chlapecká nár. škola.

Naproti klášter dominikánský prvé Bernardinský.

Číslo 15. nové, Česká národní škola, zbudována r. 1875. nákladem matice školské a jiných dobrodinců; stojí na témž místě, kdež býval starý hřbitov, jak někteří tvrdí židovský, neboť vykopalo se při kopání základů množství lidských kostí a všelikých podivných okras.

Číslo 17. nové, Direkce ženijní s prostrannou vojenskou jízdárnou. V tomto domě bývala až do r. 1847. akademie stavů moravských.

Číslo 19. n., První česká národní kněhtiskárna doby nové, založena r. 1870. † Karlem Procházkou; neboť první stálou tiskárnu v Olomouci založil již r. 1538. Jan Olivetský, která nepochybně také byla česká, neboť se v ní vydala díla česká, jako „Kniha o vodách hojitelných v teplicích moravských“ a Paprockého „Zrcadlo markrabství moravského,“ ozdobené erby pánů a rytířů, a poněmčila se nepochybně teprv po bitvě Bělohorské, neboť až do té doby jevila Olomouc rozhodný ráz český, jakkoli množství obyvatelů německých čítala.