Palác arcibiskupský na prostranství biskupském; skvostné a rozsáhlé stavení o dvou patrech s třemi vjezdy, které jdoucímu z nádraží co troje vysoké stavení se jeví, jelikož má tři křídla k té straně. Východní čásť i se zahradou stojí na příkré skále, která se tudy až k bývalému Záhrobí (Zarten) táhne. V nynějším spůsobu zbudován jest r. 1667—1670. za biskupa Karla hraběte z Lichtenšteina od vlašského stavitele Fontany na témž místě, kde prvé stával dům biskupský, někdejší děkanství u sv. Petra a několik měšťanských domů. V něm jsou 2 kaple. Roku 1848. bydlel zde císař Ferdinand dobrotivý a vzdal se zde 2. prosince téhož roku vlády ku prospěchu Jeho V., nyní panujícího císaře Františka Josefa I., jenž zároveň vládu nastoupil. Z něho vyšla dne 4. března l849. ústava rakouská; r. 1850. měl zde kníže Švarcenberk konference s pruským ministrem Manteuflem o uspořádání Německa, konečně v květnu 1851. a v září 1853. slaveny v něm hlučné Sjezdy JJ. VV. císaře Františka Josefa s cárem ruským Mikolášem. Letošního roku 1880. bydlel zde náš nejmilostivější zeměpán dne 29., 30. a 31. srpna, když Olomouc návštěvou svou poctil, v těch komnatách, v kterých r. 1848. vládu nastoupil.
Stará radnice Předhradská na rohu arcibiskupské ulice, kdež nyní vikářský dům č. 16 stojí. Nepochybně ona budova, ve které při obležení Olomouce r. 1241. Zdislav z Chlumce, co vůdce českých vojsk proti Tatarům bydlel.
C. k. zbrojnice, naproti paláci arcibiskupskému. Vystavená r. 1771. tu, kde prvé bývala akademie stavovská.
