Stránka:Josef Kramář - Olomouc, královské hlavní město Moravy (1881).djvu/99

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
— 91 —
  1. Skrbeň (Kirwein), 1 m. severozápad., 736 obyv., dvůr a pivovar. Jmenuje se ponejprv r. 1176.

K jurisdikci města Olomouce náležely svazkem manským zavázané:

  1. Německa Huzová (Deutsch-Hause), městečko, 4 hod. sev., 1687 obyv. s farou, r. 1232.
  2. Mutkov či Motkov (Mautzendorf), 1/2 m. jižně od Husové, 326 obyv., r. 1594.
  3. Pasecký grunt (Passeker Grund), 1/4 m. jihozápad. od Husové, 34 obyv., osada novější.[1]
Původ těchto Olomuckých obecních statků.

Král Přemysl Otakar II. daroval městu nově založené dědiny Hněvotín a Majetín. R. 1279. koupilo měšťanstvo od Premonstrátu na Hradisku, kteří potřebovali peníze, čásť vsi Holice za 2050 denárů. R. 1352. vyměnilo město ves Majetín za ves Grygov, jenž tehdy lesem královským se jmenoval, za naddavek 50 hřiven stříbra R. 1411. ukoupilo město od Eberharda z Kunštátu purkrabský dům na návrší Juliánském za 50 hřiven. R. 1443. koupilo město ves Nemilany se vším příslušenstvím za 100 hřiven Českých grošů. R. 1480. ves Kyselov (Giesshübel) za 60 kop Českých grošů; r. 1481. kamenný mlýn, jenž stál na Povelce, za 250 hřiven. R. 1490. ukoupena ves Bystrovany se vším příslušenstvím od kláštera na Hradisku. R. 1496. ukoupilo město Hodolanskou hospodu za 220 zl., pak od jistého pana J. Kolosa z Rakovichu dvorní mlýn, louky a domkaře v Hodolanech za 200 uherských zlatých a čásť předměstí Bleich zvaného. Od dvou bratrů Kumasovců z Archlebu ukoupila Olomouc r. 1503. ves Luběnice za 825 dukátů ve zlatě; pak r. 1507. ves Blatce od zdejšího měšťana Šrámka za 682 dukátů. R. 1521.


  1. Udaný počet obyvatelů vesměs z r. 1846., z doby podanství.