6. Olomucká hospodářská jednota, založená prvé co filiálka mateřské hospodářské společnosti v Brně, vystoupila, změnivši dosavadní stanovy své dne 12. března 1870. co samostatná jednota. Aniž bysme široce vykládali, jak blahodějně spolek ten na rolníky působil, podotknem toliko, že působením jeho dvě rolnické školy, jedna v Přerově r. 1865., z níž nápotom r. 1875. střední hospodářská škola povstala; druhá na Hradisku u Olomouce r. 1876. a veškeré rolnické záložny, co jich na severní Moravě stává, „Ústřední rolnickou záložnu“ v Olomouci v to vnímaje, v život vešly. Během let rozvětvila se ve více hospodářských spolků, avšak zaujímala ještě r. 1870. 48·7 čtverečních mil, se 272.928 obyvately a zaujímá dotud několik okresů, jakkoli z ní jednoty hospodářské ve Vyškově, Tovačově, Postřelmově, Paskově a Přerově vyšly. Jedním z hlavních oborů činnosti této jednoty činí hospodářská kázání, která se obdobně na rozličných místech v neděli odpoledne držívají, a jichž předmětem obyčejně poučné rozbírání některé z důležitějších rolnických otázek bývá.
7. Moravský hedbávnický spolek sídlem v Olomouci, r. 1863. spanilomyslnými lidumily za tím šlechetným úmyslem založený, aby se chudšímu obecenstvu nový pramen snadné, byť i jen obdobné výživy otevřel. Sleduje ten samý směr, jako jednota hospodářská, uvázal se v úkol mnohem nesnadnější, poněvač nový, a má i mezi vzdělanější třídou jízlivé nepříznivce. Nicméně rozšířil spolek činnosť svou po celé Moravě a v části Rakouského Slezska, čítá na 1600 členů, a přičiněním jeho povstalo na statisíce moruší, a hedbávnictví začíná zatínati kořeny své ve všech končinách vlasti. I ten důkaz provedl spolek, že hedbáví Moravské leskem a jemností nejlepšímu Čínskému hedbáví se vyrovná.
