Stránka:Josef Kramář - Olomouc, královské hlavní město Moravy (1881).djvu/84

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
— 76 —


tických domů, poněvač většina vyšší šlechty Moravské v dobách minulých, za příčinou zemských sněmů, pokudž Olomouc ještě prvním hlavním městem Moravy bývala, zde bydlívala. Na některých dosud jest viděti bývalé znaky šlechtické.

Obyvatelé provozují obyčejné živnosti a obchody jen pro potřebu místní a nejbližšího okolí. Továren zde téměř ani není. Mezi větší průmyslové a společenské podniky čítáme měšťanský pivovar, jehož původ až do 13. století sahá, měšťanskou vinopalnu, kdež nyní také lisované kvasnice se vyrábí, strojnickou dílnu p. Nietsche, sochařskou dílnu p. Melnického, několik dílen zámečnických, hrnčířských a několik octáren, dobře zásobené sklady nábytku, oděvu, střížného zboží, skla, porculánu, zboží klenotnického, hodinářského, železnického, soustružnického a jiných více, které potřebám časovým náležitě vyhovují.

V nejbližším okolí máme v Hejčíně cukrovar, v Hodolanech za nádražím továrnu na škrob a lihovar, v Holici, ve Velké Bystřici a ve Vrbátkách cukrovary a několik sladoven.

Obchod Olomucký zvýšují nemálo dva hojně navštěvované týhodní trhy na potraviny, len, přízi, peří, dřevěné a jiné výrobky, každou středu a sobotu; čtyry výroční a dobytčí trhy, totiž: 1. v pondělí po neděli v oktavu sv. Tří Králů, 2. v pondělí po sv. Jiří, 3. třetí pondělí po sv. Janu Křtiteli, 4. třetí pondělí v říjnu. Konský a dobytčí trh v pondělí před každým výročním trhem, jenž osm dní trvá; konečně železnice, kterou velkolepé výstavné nádraží na východní straně města značí, do něhož se dráhy z pěti stran: od Prahy, od Šternberka, od Krnova, od Přerova a od Prostějova sbíhají a všemi jmenovanými stranami s veškerou Evropou přímé spojení udržují. Na nádraží, které od města asi čtvrt hodiny vzdáleno jest, jezdí ku každému vlaku,