žitnou stranu této památné budovy, a onu neštastnou nad skalou strmící kamennou pavlač, která tak osudnou se stala rodu Přemyslovců.
Klášter hradišťský, nyní nemocnice vojenská, stojí na nepatrné výšině, která v dobách pohanských byla hradiskem, t. j. shromaždištěm k náboženským a jiným schůzím, s jakými se tu a tam ještě dosud potkáváme[1]. Jest to velkolepá budova, ležící za řekou Moravou, o dvojím poschodí, má podobu pravidelného čtverhranu, v každém rohu hranatou věž, v průčelí prací kamenařskou a sochami ozdobena. Kolkolem bývala hlubokým příkopem obehnána, tvořivši takto malou pevnůstku. Z prostředku vynikala vysoká věž o dvou lucernách z bývalého chrámu Nanebevzetí Panny Marie, která tomuto velkolepému stavení nemalé dodávala krásy; r. 1856. jest zbořena, a na jejím místě nepatrná špičatá střecha postavena. Chrám ten, jenž býval někdy hlavní okrasou kláštera, jest od r. 1802. kolnou na vozy a jiné nářadí. V průčelí, kdež bývala jindy prelatura, jsou nyní byty pro ředitelstvo a úřadníky špitální, v ostatních síních a světnicích klášterních kromě lékárny, ložnice nemocných. Pěkně upravena jest kaple domácí, v níž jsou krásné obrazy na omítce malované a pěkné sochy ve výklencích. Do r. 1784. býval tu prelátský refektář.
Na východ od kláštera stojí bývalá prelátská kaple sv. Štěpána, od r. 1786. farní kostel osady Hradišťské. Má tři pěkné mramorové oltáře r. 1718. postavené, a v sakristii výklenek, v němž v cínové rakvi uloženy jsou kosti zakladatelův kláštera: knížete Olomuckého Oty I., † r. 1086. a Eufemie čili Ofky, manželky jeho,
- ↑ Hradisko takové tvořila urovnaná čtverhranná aneb okrouhlá, vysokým náspem obehnaná větší neb menší prostora na místě povýšeném aneb na kopci, do které obyčejně dva vchody proti sobě vedly.
