Stránka:Josef Kramář - Olomouc, královské hlavní město Moravy (1881).djvu/31

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
— 23 —


jenž pomahal císařským při bitvě bělohorské a zemřel 24. července roku 1621., věnována od kardinála Dietrichsteina.

Vedle pilířů dělících chrámovou loď od presbyterium jest na každé straně vchod železnými dvírkami zavřený, jenž vede oběma stranami po schodech lomených dolu do krypty pod presbyteriem na osmi pilířích zároveň s presbyteriem vystavené; tato krypta má pěkný oltář a bývá v pašijových dnech ozdobným Božím hrobem. Naproti oltáři jest náhrobek kardinála arciknížete Rudolfa, bývalého kardinála arcibiskupa Olomuckého, jenž zemřel r. 1831. Pod přední částkou této krypty jsou ještě dvě menší krypty: jedna arcibiskupská, druhá kanovnická; obě vystaveny jsou z původní staré kostelní krypty r. 1661. z odkazu kardinála Dietrichsteina.

Na věži chrámové jsou čtyry nové zvony, jelikož staré požárem r. 1803. věže uchvátivším se rozlily; kardinál arcikníže Rudolf je r. 1827. poříditi kázal. Tyto zvony tvoří plný akkord F. Největší z nich sv. Václav váží 140 centů a jest největším zvonem na Moravě, druhý sv. Josef má 75, třetí sv. Petr 32 a čtvrtý 17 centů. Poledne zvoní se zde ode dávna o 11. hodinách — proč, o tom koluje pověsť nepravdivá. Nad zvony těmi umístěny jsou veliké hodiny, opatřené kyvadlem 3 metry dlouhým a 60 liber těžkým, s dvěma stroji; z nichž jeden v kostele, kdež na levé straně pod klenutím postranní lodě ciferník visí, hodiny i čtvrtě bije.

Na levé půlnoční straně jsou dvě sakristie, jedna pro kanovníky, druhá pro nižší kněžstvo. Ona vystavena jest od kardinála Dietrichsteina, který jak vůbec ze všeho jeho jednání vysvítá, hrdým byl aristokratem; tato mnohem starší snad z 13. století pocházející má pěkné gotické klenutí.

Ze sakristie kanovnické jde se po schodech vzhůru do archivu kapitolního, jenž uložen jest v místě pro-