1. Draho a jiné nehody.
Jelikož kolem Olomouce dříví byla hojnost, stavěly se v dobách minulých, jako všude domy ze dřeva; protož také časté požáry.
Nedostatek zdravotních opatření a pochovávání mrtvol v městě zavinilo časté a záhubné nakažlivé nemoce, jež v dobách minulých hromadným pojmenováním moru čili morové rány zahrnovali.
Tak prý již r. 973. v Olomouci 3604 obyvatelé zemřeli, r. 1016 zahynulo jedině morem 420 osob. I roku 1095. zuřil mor. Roku 1095. udeřil blesk do knížecího hradu, zabil 6 osob a obrátil celé Předhradí v popel. Roku 1203. shořel hlavní chrám a několik domů na Předhradí. Roku 1225. bylo veliké draho. Roku 1263. též a tu platilo se za korec žita 122 denárů, (asi 10 zl. 68 kr.), za korec pšenice neb hrachu 150 denárů (asi 13 zl. 13 kr.); tudíž zemřelo mnoho lidí hladem. Následkem neúrody vypukl r. 1280. záhubný mor, jenž zachvátil většinu měšťanů. Naproti tomu bylo r. 1319. velmi lacino, korec žita stal dle našich nynějších peněz asi 23 kr. rak. č. Roku 1328. bylo veliké zemětřesení. Roku 1338. sežraly kobylky všecko osení a nastalo veliké draho. Roku 1342. byla veliká povodeň, Morava zatopila větší část předměstí. R. 1349. byl opět veliký mor. R. 1361. shořelo téměř celé židovské město. Roku 1370. velké draho a následkem toho roku 1371. veliký hlad., lidé požívali malé stromové letorůstky, kůru, kůži, kočky, potkány, trávu atd. Roku 1380. zahubil mor množství obyvatelů. Roku 1393.
