Přeskočit na obsah

Stránka:Josef Kramář - Olomouc, královské hlavní město Moravy (1881).djvu/213

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
— 205 —


jsouc slavně na nádraží a provázena v hlučném procesí od brány Kateřinské do kostela sv. Michala. Od 22. do 25. měsíce září t. r. odbývána jest též slavnosť v Olomouci, k níž se mnoho biskupů a prelátů, více než 300 jiných duchovních a mnoho tisíc lidu sešlo. Dne 22. září večer přenešeny jsou kostí blahoslaveného Sarkandra u velkém průvodu z kostela sv. Michala do hlavního chrámu sv. Václava na hradě.

Roku 1861. obdrželo město Olomouc nový zvláštní obecní řad, za příčinou jehož dne 17. dubna nové zastupitelstvo obecní, dle téhož řádu z třiceti členů složené, voleno jest.

Rok 1866. přinesl vlastem našim opět svízele válečné. Nedorozumění s Pruskem, skrze Šlesvík a Holštýn, jež Rakousko tři leta před tím s Pruskem společně dobývalo, stalo se příčinou krvavé války, která s podivuhodnou rychlostí vedena v sedmi dnech celé téměř Čechy v moc Pruského krále uvedla. Rozumí se samo sebou, že Olomouc co pevnosť nejrozsáhlejší činila přípravy, aby se zabezpečila proti nepříteli. Bylať arci dobře opatřena, neboť ji chránilo také 22 pevnůstek v posledním dvacetiletí ve dvou řadách kolem Olomouce vybudovaných. Veškeré vchody do města zahradily se kolovou hradbou a stavidla na řece Moravě zřízená se vytáhla, takže zaplaven celý okršlek kolem pevnosti vodou. Obyvatelé pevnosti dostali rozkaz, zásobiti se potravou na delší dobu; komu však prostředky vlastní nepostačovaly, aby se alespoň na šest neděl zásobiti mohl, měl opustiti město.

Nebylo snad těchto rozsáhlých a nákladných příprav ani třeba, neboť nepřítel táhl vedle, aniž si byl všímal pevnosti a ubíral se, malou šarvátku u Tovačova podniknuv a vyhodiv most železniční v Přerově do povětří, Moravou dolu na hranice Uherské a Rakouské. Když pak již ohrožoval Vídeň, uzavřen mír.