přirozený nástupce ku prospěchu syna svého trůnu se vzdal. Nově nastupující císař byl právě 18 roků stár.
To stalo se v Olomouci u přítomnosti celého dvora a generálů Vindišgrätze a Jelačiče, kteří den před tím do Olomouce povoláni byli k tajné poradě rodinné.
Na třech místech Olomouce oznámila se událosť tato při zvuků trub veřejně: s radnice, na Dolním náměstí a na prostranství kapitolním — na Domě. Celá Olomucká posádka postavila se na velkém cvičišti do krásy a přisahala novému císaři u přítomnosti Vindišgrätze a Jelačiče věrnost.
Odřeknutí se trůnu Ferdinandem Dobrotivým ku prospěchu bratrovce svého zvěčněno pamatní deskou v korunovační síni paláce arcibiskupského, kdež se děj ten 2. prosince 1848. vykonal. Měšťanstvo Olomucké zvěčnilo tentýž den vkusným památním penízem.
Ministři odebrali se do Kroměříže, kdež kníže Švarcenberg, nově zvolený ministrpresident událost tu shromážděnému ústavnímu sněmu zvěstoval.
Ještě týž den odjel císař Ferdinand s císařovnou do Prahy, kdež a střídavě také v Zákupech až do své smrti (1875.) stále prodléval a velmi mnoho dobrodiní prokazoval. Upřímnou lásku a nezkrácenou úctu zachovali jemu Čechové až do smrti a oslazovali takto jeho stáří. Liboval sobě mezi Čechy a nejednou prý se vyjádřil, že nikdy netušil, žeby Čechové takovou láskou k němu přilnuli.
Říšský sněm rokoval sice dále, ale rokoval tak loudavě, že valně nepokročil; sotva že vyřídil několik základních článků ústavy. Vše i toto rokování směřovalo k brzkému převratu okolností, jenž i také nastoupil.
Dne 7. března 1849. rozpustil mladý panovník ústavní sněm v Kroměříži z té příčiny, že práce ústavní příliš volně pokračovala, že poslanci v teorie zabředli, které se příčily principu monarchickému a příliš demo-
