Karel Kristelli; městský polesný, s predikátem z Kristelli.
Jan Trávníček, syndikus, s predikátem z Trávníčku.
Jan Nepomuk Štědroň, vicesyndikus, s predikátem ze Štědroně, a
Jan Bernhard Brusil, c. k. vrchní výběrčí, s predikátem z Brusilů a Madalonu.
4. Ozdobili se následující měšťané zlatou medailí:
Jan Šrötter, nejstarší předák střelců.
Šimon Šveinitz, druhý přednosta střelců.
Jan Theiss, deputovaný ostrostřelců.
Josef Švarc, knoflikář a
Jan Fischbeck, soukenník.
Kromě toho obdrželi poškození měšťané 24328 zl. náhrady.
První výroční slavnosť dne 2. července 1759. byla zvláště skvělá, neboť ji poctil přítomností svou také bývalý velitel maršálek hrabě z Burgholzhausenu, tehdejší guvernér v Luxemburku a císařského komisara zastupoval krajský hejtman, svobodný pán ze Záviše a Osenic. Měšťané neměli toho času ještě žádného stejnokroje, byli pestře oděni i nestejně ozbrojeni, což však skvělosti slavnosti nevadilo. Od té doby držána slavnosť ta pravidelně každý rok a vynechána toliko dvakrát, totiž r. 1866. pro Pruskou válku a r. 1875. za příčinou úmrtí císaře Ferdinanda Dobrotivého. První měšťanský prapor světil se dne 9. července 1780., druhý 4. července 1809. a třetí 26. září 1846.
Když po skončené Pruské válce nepřátelství mezi Rakouskem a Pruskem pominulo, navštívil císař Josef II. dne 20. srpna 1769. Olomouc, jeda na návštěvu do Slezska ku králi Bedřichovi; bylo to právě po tom, když byl u Slavikovic blíž Rousínově na poli Antonína Trnky oral. Roku následujícího zavítal opět na začátku
