dále od města stával, mezi hradby. Bohužel, že při tom opevňování i četné letohrádky, zahrady a stromořadí za oběť padly. Počet domů, jež se k vůli hradbám rozbořiti musil, obnášel více než 350, v nichž bydlelo na 4000 obyvatelů. Šlechta prodala pak své domy v městě a přesídlila do Brna. Čtrnáct let trvala stavba a stála 10 milionů.
Mezi stavbou navštívila něžná panovnice se svým vznešeným manželem císařem Františkem Lotrinským Olomouc, ubírajíc se v slavném průvodu skrze Prostřední bránu do města, kterážto od té doby jí ku poctě Terezskou nazvána, i ulice z města k ní vedoucí Terezskou sluje. Olomučané ji s jásotem přijali a nejupřímnější příchylnost na jevo dávali, kteroužto příliš brzo i skvělými skutky dokázali.
Když byla pevnost hotova, zbudovala se nynější zbrojnice na předhradí a opatřila zásobou nejlepších zbraní. U radnice postavena hlavní stráž, na Tafelberku a na některých jiných místech prachárny a do města přivezeno na 300 děl.
Sotva že vše bylo v pořádku, vypukla válka sedmiletá, která ledva zacelené rány našich vlastí obnovila. Zeměchtivý Bedřich král Pruský zaplavil nejprvé Čechy a když u Kolína citelnou utrpěl porážku, Moravu vojsky svými. Nešťastný osud stíhal válkami nejvíce země Čechoslovanské. Nebohá Praha rozstřílená Bedřichem r. 1757., a r. 1758. stály jíž voje jeho opět před Olomoucí. Jeden proud valil se Krnovem, veden generálem Keithem, druhý Opavou, jejž sám král vedl na Moravu a 4. května t. r. objevil se spojený nepřítel na obzoru města.
Opatrně blížil se k pevnosti, obklíčiv ji nejprvé kruhem vzdáleným; jen znenáhla svíral ji úžeji a úžeji, aby tím jistěji cíle svého dosáhl. Avšak pevnost byla opatřena všemi prostředky k obraně a svěřena byvši zkušenému reku generálu a polnímu zbrojmistru Arnoštovi
