Olomúc, Olomouc, Holomouc (Olmütz), bývalé první královské hlavní město Moravy, leží při 49,6° severní šířky a 34,9° zeměpisné délky na ostrově řeky Moravy, jež město co pohraničnou pevnosť kolkolem obtéká, z části na příkré skále, vystupující z půvabné a úrodné roviny, kterou věnčí hory Jesenické na straně severní i východní, kdežto v pohoří Oderské a až ku Sv. Kopečku blíže Olomouce sestupují, a která na straně jižní s požehnanou souvisí Hanou, tuto počínající, na straně západní až ku pohoří Českomoravskému vlnovitě se zdvíhá.
Roku 1755. stala se Olomouc pevností a tím odříznuta jest od bývalých ji kolkolem obklopovavších předměstí kolikerými hradbami, náspy a příkopy. Od té doby vedly do města 4 velké brány: severovýchodně Hradní, na straně polední Kateřinská, jihozápadně Terezská, která mezi hradbami směrem k městu ve dvě brány, bránu Dolní a bránu Prostřední (Niederthor und Mitterthor) se rozvětvuje a na straně severní Františkova, která za dob minulych Rohelskou (Reindlthor) slula, a vlastně pokračováním jest staré Rohelské brány. Mimo to vedou do města tři malé branky tak zvané výpady: Litovelský výpad mezi Terezskou a Františkovou, Hradišťský výpad mezi Františkovou a Hradní, a fortna Michalská mezi Hradní a Kateřinskou branou.
Jelikož takto město vtěsnáno jest v úzké meze mezi zdě pevnostní, aniž by se šířiti mohlo, což příčí se potřebám doby nynější, jednáno již před několika lety s fortifikací, aby se brány zbořiti a přístup do města uvolniti směl, načež se skutečně brána Hradní r. 1876. a brána Kateřinská r. 1878. úplně odstranily, příjezd
