Tato stránka byla zkontrolována
63
Ne, to dále
nesmí tropit;
chci jej chopit.
Aj, toť zloba!
Ach! teď úzkostněj mi stále!
Jaká tvář! Ký hled to roba!
Plode pekel přeneblahý!
Má snad dům se utopiti?
Vidímť přese všechny prahy,
jak se proudy vody řítí.
Klatý chvost, pln zvůle,
slov jenž nechce dbát!
Jímž jsi býval, kůle
zůstaň přec už stát!
Těší-li tě
vždy to tropit?
Chci tě chopit,
zastaviti,
a to staré dřevo hbitě
sekerou tou rozštěpiti.
Hle, tu vlékna jde zas zbrocen!
Jak se jenom na tě vrhnu,
hned, ó, skřítku, v prach jsi zhrocen;
s praskotem tě ostřím trhnu.
Věru, dobrá rána!
Rozpůlen jest v ráz!
Teď mi čáka dána,
volně dýchám zas!
