Přeskočit na obsah

Stránka:Johann Wolfgang von Goethe, Ladislav Quis - Ballady Göthovy - 1879.djvu/4

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
6
Pěvec.

Co slyším venku před branou,
co na mostě tam zníti?
Ó, nechte zpěv ten dvoranou
nám v ucho hlaholiti.
Tak pravil král a páže spěl;
hoch vrátil se a král zas děl:
Ať puštěn sem mi starec!

Vám pozdrav, páni, buď i čest,
vám pozdrav, krásné dámy!
Jak hvězdnaté to nebe jest!
jich jména komu známy?
Zde v síni plné skvostu kras
se zavři, oko; není čas,
se kochat v udivení.

A pěvec oči uzavřel
a sáhl mocně v strunu;
tu rytíř statně před se zřel,
a krásavice k lůnu.
Jsa písní těšen, velel král,
chtě poctít jej, že takto hrál,
sem zlatý řetěz přinést.