Tato stránka byla zkontrolována
35
Před soudem.
Aj, z koho že mám je, to neřeknu vám,
to dítě pod srdcem. —
Fi! plivnete: té nevěstky! —
Přec poctiva jen jsem.
S kým oddala jsem se, to neřeknu vám.
Ctný hoch můj milený,
on na hrdle ze zlata řetěz má,
má klobouk slaměný.
A má-li úškleb, posměch být,
nechť sama úškleb mám.
Já jeho znám a on zná mne,
ví o tom bůh též sám.
Vy, pane právní, faráři,
ó, dejte mi pokoj v mé haně!
To dítě mé a bude mé,
vždyť vy mně nic nedáte na ně.