Tato stránka byla zkontrolována
29
Tu píská a výská to, zvonku zní hlas,
tu kotoučí, šoupá a šustí to zas,
tu štěbotá, šepotá, sviští to v jas;
tam hrabátko žasnoucí zírá,
mníc, mysl že horečka svírá.
A šramoty, rachoty, klepoty kot
zní lavic a židlic a stolů,
tu tlačí se každičký v slavnostní hod,
by s družkou se občerstvil spolu;
a jelítka, uzené nesou sem již,
a pečeně, ryby a ptáky tu zříš;
a kolkolem koluje perlící číš;
tak dlouho to jásá a hasá,
pak zpívajíc mizí ta chasa.
A máme-li dospěti, jak bylo dál,
nechť hluky a zvuky se ztiší.
Neb děj, co se v malém tam v komnatě dál,
on ve velkém prožil a bližší.
A trouby a znějící, pějící zvuk,
a vozy a jezdci, a svatební hluk,
kol honí a kloní se veselý pluk,
vše šťastným a jasným jen zdá se.
Tak dálo a děje se zase.