dvéře a on, Tham byl tu! Jak vesele vkročil, a jakou veselou novinu přinášel: že objednal vůz!
„Jak je šetrný a starostlivý!“ pomyslila Paula.
„To jste se Paule nemohl lépe zachovati!“ zvolala paní Butteauová, sama jsouc tomu ráda a nedbajíc znamení dceřiných, aby mlčela a doktorovi nic nepovídala. A také juž Paula zmizela ve vedlejším pokoji a vyšla pak odtud na cestu připravena, v nových šatech, všecka změněna. Slušely jí velmi a urostlá její mladistvá postava v nich vynikala znamenitě. Také vše ostatní, fichu přes ňadra volně křížem uvázané, účes vlasů, tentokráte napudrovaných, pod jejichž bělostí tím více vynikalo velké, tmavé dívčino oko s tmavým, pěkně sklenutým obočím, dodávalo jí sličnosti a půvabu.
Zarděla se, když matka z druhého pokoje vystoupivši se světlem jí šla vstříc a svíčku pozdvihnuvši na ni svítila a řekla:
„Tak přece ukaž, jak ti to sluší!“
Zarděla se, na okamžik oči sklopila, ale juž chvatným pohledem postřehla, že na ni upřeně tkví zraky Thamovy, zářící tichou radostí a obdivem.
Paní Butteauová juž byla připravena. Ještě vzaly na se veliké šátky a juž sestupovaly před dům, kdež na ně čekal kočár Thamem objednaný.
Doma, v pokoji od zataženého nebe valně setmělém, prve juž svítily. Venku nastával soumrak, a pršelo. Ačkoliv Tham měl už sedadla zabezpečena a ačkoliv do počátku hry bylo ještě dlouho, nicméně na to naléhal, aby tak záhy vyjeli z domu. Vědělť, že bude nával před divadlem nesmírný. Bylo to juž znáti na ulicích, kudy jeli. Všude dost lidí, třeba že hustý déšť šlehal do špatného a zabláceného dláždění. Všichni se brali skoro jedním směrem — k Ovocnému trhu, k divadlu Nosticovu: muži ve třírohých kloboucích a
| Al. Jirásek: Sebrané spisy. II. | 12 |
