Přeskočit na obsah

Stránka:Jesenská, Růžena - Úsměvy (1889).djvu/82

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

Ta rosa lásky žhavá…

Ta rosa lásky žhavá
jak v srdce padá, padá!
Již, miláčku můj, více —
tě nemohu mít ráda.

Když objímám tvou hlavu
tak horoucně, tak těsně,
má křídla tebe cloní,
a mraky táhnou přes ně

A mraky, ty nás vzruší
zas do žalů a trudů,
však já tu naši lásku
jak anděl chránit budu.

Já u ní budu bdíti, — —
a co mi na skráň padne
hvězd, — přinesu je tobě,
byť rudé růže žádné.