Tato stránka byla zkontrolována
Kdys v dumách…
Kdys v dumách z lesní vyběhla jsem cesty.
Jak západ zářil! Celé moře blesků
a jisker plamenných se lilo přes ty, přes ty
a přes všecky pak řady hor, až na nebesku
zbyl jenom zlatý pás
a hrstka růží. —
Co láska má ti světel rozsvěcuje,
a každé v žhavých slzách splývá
a padá, rozprchá se, světem pluje,
a na tvém nebi co ti potom zbývá?
Jen mojich písní jas
a hrstka růží. — — —
