Stránka:Jesenská, Růžena - Úsměvy (1889).djvu/53

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

Běžela jsem po pěšině…

Běžela jsem po pěšině
s vršku dolů, dolů, dolů,
ó, já měla tehdá křídla,
nebylo v mém srdci bolu.

Viděla jsem jako mžikem
v řadě sosny, sosny, sosny,
a tvou náruč — tam kde šumí
dole ručej perlonosný.

Doběhla jsem. — U potoka
zůstala jsem státi, — státi:
tvoje náruč, ta je v dálce,
nemohu k ní dolétati.

Stokrát letět s vršku dolů,
orosí se dole oči,
když se ta má cesta nikdy
ve tvou náruč nezatočí.