Stránka:Jesenská, Růžena - Úsměvy (1889).djvu/45

hloub volá nás a volá nás,
kde pěšiny tká vábný sráz
tak úzce.

A je nám blaze, do zpěvu,
jak roztouženým dětem,
když duše tonou v úsměvu. — —
Kam křídlo mé nás donese?
Kam? — Pěšinami po lese —
i světem!