Stránka:Jesenská, Růžena - Úsměvy (1889).djvu/24

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

Horské perly.

Zurčelo to kořáním,
já jen poslouchala,
jak se perla s perličkou
mezi mechem smála.

Mohly by mne rozesmát
jejich smíchy šumné,
kdybych sama nebyla,
kdybys ty byl u mne.

Spouštěly se, spouštěly
po balvanech s hůry
nekonečné, bělostné
horských perel šňůry.

Což já bych je chytala,
ráda do svých dlaní,
kdybych tebe viděla
stoupat nad kořání!