Tato stránka byla zkontrolována
Lišák a hrozny.
Lišák, neznámo z kterého kraje,
ale hladem téměř umíraje
kraď se jako pes pozadu
k velikému vinohradu,
v němž na keřích vysoko se pnoucích
množství hroznů zralých a planoucích
jako oheň viselo.
Lišáku se hroznů zachtělo.
Hrozny nechtěly se dolej’ hnouti,
a lišák jich nemoh’ dosáhnouti.
I dí Lišák omrzalý:
„Vždyť ty hrozny nejsou zraly,
zeleny jsou jak brčál!“
Tak sám sebe těšil, a šel dál.
