Přeskočit na obsah

Stránka:Jaroslav Vrchlický - Sny o štěstí - 1876.djvu/52

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla ověřena
Tichá láska.

Nikdy slovem nevyzradím,
co spí v srdci přehluboko,
dost na tom, když v chvíli štěstí
mluví tvář a mluví oko.

S divým jekem prázdné škeble
vlna hází na pobřeží:
ale v srdci jako v moři
pravé perly na dně leží.