Přeskočit na obsah

Stránka:Jaroslav Vrchlický - Sny o štěstí - 1876.djvu/40

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla ověřena
Dolce far niente.

Jen stará vrba nad námi
    se jako přítel sklání,
a kolem klid — jen v prsou mých
    to srdce v divém plání.

Chceš-li ten mocný plamen znát,
    sem k boku mému sedni
a pozoruj, jak slunce plá,
    čím dále ku poledni.

Jak modré nebe šíří se,
    v slunci se lesknou skály —
či zaplálo to oko Tvé
    a rty se pousmály?