Přeskočit na obsah

Stránka:Jaroslav Vrchlický - Sny o štěstí - 1876.djvu/25

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla ověřena
Sny.

Když zticha v okno otevřené
se plný měsíc přiloudí,
duch v myšlenkách se zapomene
a mysl v dumy zabloudí,
když rozechvělé srdce struny
starými zvučí nápěvy:
tu ve paprscích bledé luny
roj snů se tobě objeví.
Ó pověz, odkud přiletají
v náš údol žalů slzavý,
a proč před námi rozstírají
své věštby závoj mlhavý?
Či snad jsou bratry oněch duchů,
jež strážnými zvem’ anděly,
jenž v srdce mroucí v bouřném ruchu
mír dýchají a veselí?
Anebo snad jsou květným zřídlem,
jímž plyne radost do světa,
anebo jejich hvězdným křídlem
duch do věčnosti zaletá?