Tato stránka byla zkontrolována
VII.
ZTRACEN.
Jen slza byla v žití po něm sled,
co přišel v svět
a proto pil též slzy naposled —
Lacrimae Christi!
Sem zabloudil, kraj chystal se juž spat,
vál nocí chlad
a v trávě viděl rosné kapky plát —
Lacrimae Christi!
Dvou krásných očí úsměv jemu sklál
v prach ideal,
jenž v rudé slzy srdce teď mu tál —
Lacrimae Christi!
A zlomil štětec svůj a plátno strh’
a v dálku prch’
a duše víno v kal a bláto zvrh’ —
Lacrimae Christi!
