Stránka:Hra-v-sachy.djvu/38

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


dobře tah, než se dotkneme kamene. Při začátečnících aneb v rychlé hře stává se, že přenáhleně dotkneme se kamene a tím i prohrajeme, jsouce nuceni ním táhnouti. Nejpádnějším příkladem budiž nám, že jeden z prvních mistrů při turnajové partii pouhým nedopatřením — nepozorností — dotkl se své dámy místo krále — a jsa nucen jí táhnouti — prohrál.

Tím byly by významy, vyskytující se ve hře v šachy vyčerpány a seznavše způsob tahu a braní jednotlivých kamenů, přikročujeme k hlavní části, k theorii: otevření hry.


Čásť druhá.

Otevření hry.

Hra v šachy (partie) rozpadá se na tři částě:

  1. otevření hry,
  2. pokračování partie, boj hlavní a
  3. hra závěreční, konečná.

Kdežto theorie zabývá se pouze 1. a 3. částí, musí praxe, cvik, studium nás zdokonaliti v 2. části. Kdežto začátky: otevření hry a na mnoze i závěrečné hry dosti často stejné tahy vykazují, může se říci, že hlavní boj, střední hra se stále a stále mění a nové tahy přivádí.

Mámeli se k boji připraviti, nutno především s prospěchem rozestaviti vojsko své, vyvivinouti na všechny strany figury své, a vyhledavše slabou posici (místo) nepřátelskou, útokem