Tato stránka byla zkontrolována
Sodoma a Gomora
Výkladní skříně drze volají.
Výkladní skříně provokují
A ti, kdo skývy chleba nemají.
výkladní skříně pozorují.
Ovoce krásné, radost pohledět,
delikatesy, jemná vína.
A dveře krámů podává si svět,
jenž v kabaretech zapomíná.
A šperky rouhají se. Jak zlý sen
v nich hoří safír, smaragd, rubín.
Pohledy chudých, jež urazil den,
je pohlcují z ulic hlubin.
Je masopust? Den masek? Hle, tu smrt
v špinavých hadrech ženy kráčí.
Slídivý čumák zvedá lidský chrt
a na zisk kupovat je ráčí.
Jde chlípnost, osmělená penězi,
jež dali slabí, chudí, nazí.
Jde, nad věrností lehce vítězí
a nevěstkám své zlato hází.
Jde spravedlnost, krví opilá,
a ironicky žehná davu.
Jde, ukrutná, a přec by spasila.
Jde pohřbít bídu, zisk i slávu.
