Přeskočit na obsah

Stránka:Hora, Josef - Srdce a vřava světa (1922).djvu/45

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

za trochu klidu, za přátelskou shodu
s těmi, kdo v moci a šarlatu se skví.
Umělce
omrzelo věštit a hrají si.
Vůdce
omrzelo trpět a ukřižovánu být.
Dají podpisy
na velkou chartu křivd a relativních pravd.
Stáří,
jež jezdívalo na formanské fůře,
dí, zažívajíc z nabytého jmění:
Za našich mladých let bylo hůře.
Mládí,
jemuž zbabělý talent
a kulka v čele rebelově radí,
chytrácky se smířilo,
aby neumřelo hlady,
aby se líbilo
korumpující ruce.

Kdo zbývá?
Massa beztvárná, nepohyblivá.
A přece.
Jak v čisté horské řece
v ní jediné svit slunce tu a tam
nalezne odraz, jak když drahokam
zasrší na chvíli a zhasne.
Nenajdeš ho.