Stránka:HOBBES, Thomas - Základy filosofie státu a společnosti (o občanu).djvu/38

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

lidu! Posléze kolika odbojů příčinou byl názor, který učí, že věděti, zda rozkazy králúv jsou spravedlivé či nespravedlivé, přísluší soukromníkům a že dříve, než osvědčí poslušnost, nejen mohou, nýbrž mají o tom porokovati. Mimo to v mravní filosofii nyní obecně přijímané jest mnoho věcí neméně nebezpečných než ony, jichž uvésti nyní není třeba. Jak mám za to, předvídali to staří, kteří raději měli vědu o spravedlnosti zavinutou v báje, než veřejně vydanou sporům. Neboť dříve než počalo se hýbati takovýmito otázkami, knížata nedomáhala se svrchované moci, nýbrž vykonávala ji a udržovala svou říši neporušenou ne důkazy, nýbrž trestajíce špatné a chráníce dobrých. Také poddaní neměřili, co jest spravedlivé, rčeními a soudy soukromníků, nýbrž zákony království a nebyli udržování v míru hádkami, nýbrž mocí a autoritou, ano uctívali svrchovanou moc, ať spočívala u jedince neb u sboru, jako jakési viditelné božstvo. Proto málo spojovávali se, jako za našich dnů, s duchy ctižádostivými a zkáze propadlými k úplnému zvrácení svého státu, neboť nechovali tak podivné myšlenky nepřáti si záchovy toho, čím byli zachováváni. V pravdě, prostota oněch časů nebyla ještě schopna tak učeného výrazu pošetilosti. Proto byl mír a zlatý věk, který neskončil, dokud po vypuzení Saturnově nebylo učeno jako dovolenému chopiti se zbraně proti králům. Toto, dím, nejen staří sami viděli, nýbrž v jedné ze svých bájek, jak se zdá, velmi vhodně nám naznačili. Vypravují totiž, že Ixion, když byl pozván od Jova k hostině, pojal lásku k samé Junoně a začal se jí dvořiti. Pokoušeje se ji obejmouti, sevřel mrak, z něhož povstali Kentauři, z polovice lidé, z polovice koně přirozeností, pokolení to divoké, bojovné a neklidné. Změní-li se jedině jména, jest to tolik, jako kdyby byli řekli, že soukromníci, povolaní do sborů státních, přáli si vydati spravedlnost, sestru a choť toliko vládcovu, k zneuctění svým vlastním úsudkům a své chápavosti, že však objímajíce nepravé a nicotné zdání místo ní, nabyli oněch obojakých mínění mravních filosofů, z části správných a půvabných, z části hrubých a surových, příčin všech sporů a