bodů slunečního okraje, avšak vnitřek terče slunečního vidí měsícem zakrytý. Slunce se jeví pozorovateli jako úzký světlý prsten se světlým okolím a tmavým vnitrem (obr. 23 c.). Pozorovatel ten vidí kruhovité zatmění slunce.
Velikosť zatmění slunce (t. j. jak veliká čásť slunce jest zakryta měsícem) se udává buď v desetinách průměru[1] slunce anebo v palcích, při čemž průměr slunce při zatmění se dělí ve 12 dílů — palců. — Částečná zatmění jsou v různých krajinách dle vzdálenosti od středu stínu měsíce různé velikosti. Snadno se nahlédne, že úplné zatmění slunce provází v dalším okolí také částečné zatmění slunce. Poněvadž stín měsíce se pohybuje přes zemi od západu na východ, nezjeví se dále všude pro týž čas týž úkaz zatmění; pro pozorovatele stojícího mimo polostín nebude vůbec žádného zatmění slunečního.
Průměr slunce kolísá (v. později) mezi 31′31″ (na začátku července, v odzemí[red 1], apogeum) a mezi 32′ 35″ (na začátku ledna, v přízemí[red 1], perigeum). Průměr měsíce v odzemí rovná se až 29′ 26″, jest tedy menší než nejmenší průměr slunce, a v přízemí může dosáhnouti hodnoty až 33′ 33″, průměr ten jest tedy větší než největší průměr slunce. Z toho plyne: stojí-li měsíc v odzemí úplně centralně před sluncem (střed slunce se kryje středem měsíce), pak nemůže slunce zúplna zakrývati, okraj slunce zůstává nezakrytý; jest tu kruhovité zatmění slunce; stojí-li však měsíc v přízemí centralně před sluncem, pak zakrývá úplně slunce; nastává úplné zatmění slunce; nestojí-li posléze měsíc centralně před sluncem, zakrývá buď hoření nebo dolení čásť slunce, nastává částečné zatmění slunce. Doba zatmění slunce závisí na velikosti zatmění; doba ta jest tím větší, čím menší jest vzájemná vzdálenost slunce a měsíce při zatmění. I centralní zatmění (úplné i kruhovité) mají různou dobu, jež závisí jak na zdánlivém průměru slunce, tak i zvláště na relativní rychlosti, s kterou se měsíc před sluncem pohybuje. Průměrný relativní pohyb měsíce vzhledem ke slunci obnáší v 1 minutě 30,48″. Měsíc se pohybuje od západu na východ přes slunce (slunce si myslíme v klidu a měsíc
- ↑ Průměrem tělesa nebeského v míře obloukové vyrozumíváme úhel, pod kterým bychom viděli skutečný, linearní průměr tělesa ze středu země.
